Název obce pochází ze staročeského jména Větroša. Vesnice byla po celou svou existenci příliš malá na to, aby vytvořila samostatné panství se šlechtických sídlem.
První písemná zmínka o Větrušicích pochází z roku 1305. Na počátku 16. století patřila část vsi k Pětipsům, druhá k Sedčicím a další k městu Žatci. To vlastnilo celé Větrušice už před rokem 1547, tehdy byly králem konfiskovány za účast na protihabsburském odboji.
V polovině 17. století tu bylo osm usedlostí, dvě z toho pusté. Jména obyvatel jsou německá. V roce 1828 se zde uvádí hostinec.
Nejvíce obyvatel měly Větrušice roku 1846 – celkem 121. Od té doby počet obyvatel stagnoval.
Zdejší hasičský spolek vznikl v roce 1908, zemědělský spolek v roce 1919. V roce 1913 tu zakoupila statek o rozloze 26 hektarů česká rodina, za pozemkové reformy získal 51 hektarů lesa český statkář z Čeradic. I tak zůstávala převážně německou: v roce 1921 zde žilo jen 7% Čechů.
Po r. 1920 začíná ubývat počet obyvatel.
Po 2. světové válce vesnici Větrušice postihl stejný osud jako Čeradice: odsun Němců způsobil vylidnění vesnice na méně než poloviční počet, ze kterého se již nevzpamatovala.
V socialistické době byla polovina usedlostí, zchátralých a nevyužitých demolována , čímž se prostředí velmi ozdravělo.
V současné době trvale bydlí ve Větrušicích 14 obyvatel.
