Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie pro vlajku a znak obce

 

Obec Čeradice  - podklad pro návrh znaku a praporu

 

    Obec Čeradice leží 4 km jihozápadně od Žatce, nadmořská  výška 300m. S místními částmi Kličín a Větrušice zde žije 297 obyvatel.

Pověřená obec: Žatec, okres Louny.

    Nejstarší zpráva o vsi je z r. 1115. Čeradice měly  v královském městě příliš mocného souseda na to, aby zde vznikla tvrz, šlechtické sídlo nebo větší šlechtický majetek. A tak před husitskými válkami, ale i dlouho potom, byly jednotlivé statky v obci v držení žateckých měšťanů. Majetková roztříštěnost trvala až do r. 1848, kdy se o Čeradice dělili čtyři majitelé. V 19. stol. zde žila početná židovská obec s vlastní modlitebnou a hřbitovem.

     Místní část Větrušice – první zmínka je z r. 1305. Majetkově byla rozdělena na několik částí. Narodil se zde historik Anton Schmalfuss, redaktor vědeckého časopisu „ Mitteilungen für Geschichte der deutschen in Böhmen.

    Místní část Kličín – je prvně zmiňovaný r. 1436, majetkově rozdělen mezi více majitelů, v r.1536 jej koupilo město Žatec. Dominantou je barokní jednolodní kostel sv. Jana Nepomuského, postavený v letech 1734-1738.

    Sousedství a vliv města Žatec také ovlivňuje návrh znaku obce Čeradice. Modré a bílé pole štítu je převzato z barev města Žatec, cimbuřovité polcení vyjadřuje život obce za hradbami města. Modré pole lze také chápat jako velkou vodní plochu a to v tom, že v katastru obce je veliký podzemní vodojem, zásobující pitnou vodou obce a zejména město Žatec.

Polovina zlaté hvězdy připomíná velice silnou židovskou komunitu žijící v minulosti v obci.

Dělené bílé pole vyjadřuje tři části obce: Čeradice, Větrušice a Kličín. V minulosti se na zdejších polích pěstoval chmel, řepa a obilí. Chmel a řepa z polí zmizely, pole jsou oseta převážně obilovinami. V obci není žádná větší průmyslová výroba, jedna veliká firma zde provozuje zemědělskou výrobu – vztyčený obilný klas.

 

Pro potřebu OÚ vypracoval a velký dík patří panu Jesefu Volemanovi z obce Libořice.